Sváťova lavička

Obsah

Sváťova lavička

Kamarádi Sváti Karáska z Nového Města pod Smrkem tímto připomínají památku tohoto skvělého člověka “Lavičkou Sváti Karáska” umístěnou u kostela Českobratrské církve evangelické. Myšlenka na Sváťovu lavičku vznikla už v roce 2022, v němž by se Sváťa dožil osmdesáti let. V březnu 2023 byl založen transparentní účet, kde se pomalu začaly shromažďovat finanční dary. Projekt byl podpořen Farním sborem Českobratrské církve evangelické v Novém Městě pod Smrkem, získal souhlas orgánů památkové péče a sbou podporu pomohli i Sváťovi blízcí. V průběhu roku 2024 proběhla raelizace projektu a lavička tak může být slavnostně odhalena a předána k užívání. Pozvánku s programem naleznete zde.

Svatopluk Karásek

se narodil 18. října 1942 v Praze, zemřel 20. prosince 2020 tamtéž. Od roku 1956 studoval na Střední zahradnické škole v Děčíně, poté na Střední zemědělské technické škole v Mělníce (obor zahradnicko-vinařský), kde maturoval v roce 1961. Roku 1963 pracoval v dolech na Kladně. V letech 1964–68 studoval na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, po dobu vojenské služby v letech 1966–67 studium přerušil. V roce 1968 se stal farářem ve Hvozdnici u Davle, roku 1970 byl na nátlak stáních orgánů přeložen do Nového Města pod Smrkem. Roku 1971 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské služby. V letech 1972–76 působil jako kastelán na hradu Houska. V roce 1974 vystoupil na Prvním festivalu druhé kultury v Postupicích u Benešova, v roce 1976 na Druhém festivalu československé druhé kultury v Bojanovicích. V březnu 1976 byl za zpívání svých písní zatčen a v procesu se skupinou The Plastic People of the Universe odsouzen k osmi měsícům odnětí svobody. Od roku 1977 bydlel v Praze. Pařil k prvním signatářům Charty 77. Živil se převážně jako myč oken. V roce 1977 vystoupil na Třetím hudebním festivalu československé druhé kultury na chalupě Václava Havla v Hrádečku u Trutnova. Roku 1980 odešel s manželkou a třemi dětmi do Rakouska, brzy se však usadil ve Švýcarsku, kde v letech 1981–85 působil jako farář v obci Bonstetten u Curychu, v letech 1985–97 jako farář na curyšském předměstí Höngg. Od listopadu 1989 často pobýval v Čechách: kázal na různých místech republiky (mj. v pražské Betlémské kapli), vystupoval jako zpěvák (též se skupinou Oboroh v řadě věznic) a působil jako studentský duchovní na ČVUT. Od září 1997 do roku 2002 byl farářem v pražském evangelickém kostele U Salvátora. V roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v roce 2004 byl jmenován zmocněncem vlády České republiky pro lidská práva, v roce 2006 přestal být poslancem a v září 2006 byl z funkce vládního zmocněnce pro lidská práva odvolán. Od roku 2007 do roku 2011 byl opět farářem v pražském evangelickém kostele U Salvátora.

Básně a články začal Svatopluk Karásek publikovat v druhé polovině šedesátých let v evangelickém tisku (např. v Kostnických jiskrách). V roce 1967 uspořádal svou básnickou sbírku Staré věci. Radostná poesie z let 1963–1965, která pak se změnami vyšla strojopisně roku 1972. V roce 1989 byl v Praze vydán tištěný samizdatový svazek jeho básní s názvem Poezie. Básně a články publikoval v osmdesátých letech  německy ve švýcarském tisku, po roce 1989 otiskl řadu článků a rozhovorů v českých novinách a časopisech. Jeho básně jsou zastoupeny v Antologii české poezie I. díl (1966–2006) (Praha, Dybbuk 2009).

Písňové texty začal psát a s kytarou zpívat na počátku sedmdesátých let, zpočátku též se skupinou Berani. Vedle nedatovaného strojopisného souboru ze sedmdesátých let s názvem Texty písní byly jeho písňové texty publikovány v řadě samizdatových sborníků: Egonu Bondymu k 45. narozeninám Invalidní sourozenci (Praha, 1975, ed. Magor = Ivan M. Jirous), Pohledy 1. Literární sborník (Praha, Edice Petlice /sv. 74/ 1976, ed. Václav Havel; 2. vydání – Praha, Edice Expedice /sv. 47/ 1980), Hnědá kniha o procesech s českým undrgroundem (Praha, 1976; 2. vydání – Praha, 1980), Nějakej vodnatelnej papírovej člověk. Jiřímu Němcovi k jeho pětačtyřicátým narozeninám a Martinu Jirousovi k jeho návratu z Mírova (Praha, /David Souček/ 1977, ed. Pavel Zajíček), Hodina naděje. Almanach české literatury 1968–1978 (Praha, Edice Petlice /sv. 130/ 1978, ed. Jiří Gruša, Milan Uhde, Ludvík Vaculík; 2. vydání – Praha, Edice Expedice /sv. 138/ 1980; též tiskem: Toronto, 68 Publishers 1980; též tiskem německy ve dvou vydáních: Stunde namens Hoffnung /Fischer Taschenbuch Verlag 1978 a Luzern, Reich Verlag 1978/), Sborníky undergroundu 1975 (Praha, Edice Expedice /sv. 51/ 1981), CS. Underground. Volume 1, Part B (Praha, Mozková Mrtvice /sv. 6/ 1984, ed. Horna Pigment = Ivan Lamper), Nebezpečné písničky. 1. část (Praha, 1984, ed. Roman Laube), Básníci pražského undergroundu (Bratislava, /Oleg Pastier/ 1986, ed. Egon Bondy), Nálezy (Praha, 1988, ed. Michaela Freiová a Květoslava Neradová), Přátelům (1989, ed. Pavla Piňosová).

Jeho texty byly otištěny v exilových publikacích Zabíjačka (Champigny, Světlík 1983, ed. Jan Pelc), Výběr na léto 87 (Vídeň, 1987, ed. František Vaněček) a Info o OF č. 0, 1 (Zürich, Občanské fórum Zürich 1990). Po roce 1990 vyšly v Čechách v řadě zpěvníků křesťanských písní (mj. Laudate I., Praha, ICK 1990, Svítá, Praha, Kalich 1992, 2. vydání 1999) a jsou zastoupeny v antologii textů českých písničkářů Den bude dlouhý (ed. Jan Šulc a Jaroslav Riedel, Praha–Litomyšl, Paseka2004). Svými sleevenotes doprovodil LP desky skupiny Berani (Uppsala, Šafrán 78 1985), Dáši Vokaté Láska (Uppsala, Šafrán 78 1985) a Bohdana Mikoláška Znovu (Otelfingen, Soft music 1988; reedice – Praha, Bonton 1990/).

Po roce 1989 mu vyšly v Čechách tyto knihy: No to je hukot. Promluvy a písně (ed. Jiří Gruber a Pavel Pokorný, Praha, Celocírkevní odbor mládeže při synodní radě Českobratrské církve evangelické 1992; obsahuje čtyři písňové texty, pět kázání a tři úvahy), Protestor znamená vyznávám (Žďár nad Sázavou a Praha, Impreso plus, Evropský kulturní klub a Kalich 1992 /1993/; obsahuje třicet pět písňových textů a novou podobu básnické sbírky Staré věci), Víno tvé výborné. Rozhovory (Praha, Kalich 1998; rozhovory se Svatoplukem Karáskem vedli od února do září 1998 Štěpán Hájek a Michal Plzák), V nebi je trůn. Písně (ed. Jaroslav Riedel, Praha, Maťa 1999 /edice Miniatury sv. 7/; obsahuje třicet dva písňových textů; 2. vydání – Praha, Maťa 2019 /edice Bouře sv. 31/), Boží trouba /Kázání/ (ed. Šárka Grauová, Praha, Torst a Kalich 2000; 2. vydání – Praha, Kalich 2021), Tři kázání o Jonášovi (Praha, Kalich 2007), Kázání pro neznabohy aneb Kdo je tady blázen? (Praha, Rybka Publishers 2009) a Vrata dokořán /Texty písní a básně/ (ed. Jaroslav Riedel, Praha, Kalich 2010; obsahuje padesát písňových textů a dvacet pět básní včetně celku sbírky Staré věci ). Roku 1992 vydalo pražské nakladatelství Inverze Modrou knihu Jiřího Němce & Svatopluka Karáska. Sborník vydaný ku příležitosti šedesátin Jiřího Němce a padesátin Sváti Karáska (ed. Daniela Benešová).

2. května 1978 pořídil Karásek v bytě Robina Hájka na Čapajevově náměstí v Praze na Vinohradech (dnes náměstí Jiřího z Lobkovic) nahrávku svých písní, která poté vyšla na LP desce Say No to the Devil (Uppsala, Šafrán 78 a Boží mlýn 1979; obsahuje dvanáct písní, vložená brožura obsahuje vedle fotografií, textů písní a komentářů k nim i text Karáskova kázání na Velikonoční neděli v České Lípě 30. 3. 1975). Tuto LP reeditovala v roce 1991 v Praze firma Globus International s novým textem Ivana M. Jirouse na přebalu. V roce 1998 připravil Jaroslav Riedel toto LP k vydání na CD s názvem Řekni ďáblovi ne (Praha, Globus International; obsahuje čtyři skladby navíc). První strana druhé Karáskovy LP desky s názvem Svatopluk Karásek & Londýn: Řek’s už ďáblovi ne? (Praha, Globus International 1990; obsahuje jedenáct písní) byla nahrána na koncertu ve Wrocławi 3. listopadu 1989, druhá strana obsahuje studiovou nahrávku z roku 1989. Karáska na tomto LP doprovází v poslední písni svým zpěvem jeho žena Stáňa. V roce 2012 vydalo nakladatelství Galén na společném 2 CD reedici CD Řekni ďáblovi ne z roku 1998 (poprvé s využitím originálního pásku Robina Hájka) a LP Svatopluk Karásek & Londýn: Řek’s už ďáblovi ne? pod společným názvem Řekni ďáblovi ne a se sleevenote Jaroslava Riedela. MC Sváťa Karásek & hosté (Praha, Vokno a Black Point 1990) je záznamem části koncertu z 1. 1. 1990, konaného v sále Ženských domovů v Praze na Smíchově. Koncert uvedl Ivan M. Jirous, Karáskovými hosty byli Jaroslav Hutka, Iva Vodrážková, Jim Čert, Miroslav Skalický a The Hever & Vazelína a Zbyněk Benýšek. V roce 2010 vydalo kompletní nahrávku tohoto koncertu vydavatelství Black Point na 2 CD s názvem Sváťa Karásek & hosté. 1. 1. 1990. MC Svatopluk Karásek & Oboroh: Nebeská kavárna (Praha, F–Art 1992; obsahuje devět písní) byla nahrána 1. a 2. 5. 1992 v evangelickém kostele v Novém Městě pod Smrkem, skupina Oboroh hrála ve složení Stanislav Klecandr, Václav Klecandr, Roman Dostál a František Šimeček, hosty byli Irena Škeříková a Jiří Kubát; na CD byla reeditována v roce 2002 (Praha, Rosa). CD Svatopluk Karásek & Pozdravpámbu (Praha, Globus Music 1999; obsahuje šestnáct písní) bylo nahráno v Chlumu u Třeboně 28.–30. 10. 1999 a ve studiu Bubny 8. 11. 1999, skupina Pozdravpámbu hrála ve složení Karel Vepřek, Rosťa Tvrdík, Jarda Šebesta a Pavel Heřman. CD Rány zní (Blues, Spirituals & ...) shrnuje archivní nahrávky Karáskových koncertů z Hrádečku u Trutnova (1977), Nové Vísky (1979), Ville (1985), Rohru (1987), Mnichova (1987), Vídně (1988), Prahy (1990) a Plzně (1990). Vedle Svatopluka Karáska na těchto nahrávkách zpívají či hrají také Jiří „Bacil“ Lejnar, Myra Schlepfer, Martin Schulz, Charlie Soukup a Dáša Vokatá. CD Sváťa Karásek a Svatopluk (Louny, Guerilla Records 2015) bylo nahráno živě v Českých Budějovicích v klubu MC Fabrika 13. 11. 2011 a obsahuje třináct písní. Skupinu Svatopluk tvoří vedle Sváti Karáska Rostislav Tvrdík, Marek Šimůnek, Petr Kumandžas a Klára Böhm. CD Svatopluk Karásek & Pozdravpámbu: Dejžtopámbu (Louny, Guerilla Records 2019) obsahuje devatenáct písní. Prvních dvanáct z nich bylo nahráno v Jablonci nad Nisou v roce 2001, nahrávky pocházejí z archivu Rosti Tvrdíka, pět písní bylo nahráno v pražském klubu Vagon 22. 2. 2001, nahrávky se dochovaly v archivu Filipa Novotného, a poslední dvě nahrávky, bez uvedení data a místa nahrání, se dochovaly v archivu Karla Vepřeka. Skupinu Pozdravpámbu tvořili vedle Sváti Karáska Karel Vepřek, Rosťa Tvrdík, Jarda Šebesta a Pavel Vinetů Heřman.

Nahrávky písní Svatopluka Karáska jsou zastoupeny též na LP desce Zakázaní zpěváci druhé kultury (Stockholm, Oktober Förlaget 1978; 2. vydání – Uppsala, Šafrán 78 1982; 3. vydání – Praha, Bonton 1996 – na CD a MC; obsahuje dvě písně).

 JAN ŠULC

medailonek z knihy Boží trouba /kázání/ (2. vydání, Kalich 2021) zveřejněn s laskavým svolením autora a nakladatelství Kalich

Návštěva v pekle

Svatba v Káni